Mapa - Hrádek (okres Frýdek-Místek) (Hrádek)

Obec Hrádek leží v okrese Frýdek-Místek. Má obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 980 ha. Polská menšina zde má největší procentuální zastoupení ze všech obcí ČR – v roce 2011 se k polské národnosti hlásilo skoro 31 % obyvatel obce.

Ve vzdálenosti 8 km severozápadně leží statutární město Třinec, 17 km severozápadně město Český Těšín, 28 km západně město Frýdlant nad Ostravicí, 4 km jihovýchodně leží město Jablunkov a 29 km severozápadně statutární město Havířov.

Středem obce prochází tzv. společný koridor (mezinárodní železniční trať na Bohumín – Žilina a rychlostní komunikace tahu E75 – s průběhem I/11 Český Těšín – Mosty u Jablunkova – Slovensko )

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1583. Název obce je spojen s malou obrannou tvrzí (hrádkem), postavenou pravděpodobně ve 12. století, která sloužila jako pohraniční strážní věž tehdejšímu hradu Těšín. Zbytky tvrze v podobě hradby obklopené příkopem přežily dodnes na kopci na pravém břehu Olzy. V blízkosti této pevnosti, na přelomu 14. a 15. století, bylo zřízeno částečně obranné osídlení, kterým procházela stará cesta z Těšína  do Jablunkovského průsmyku, používaná až do doby, kdy byla na konci 18. století vybudována nová silnice. Toto sídliště, považované za předchůdce Jablunkova, bylo s největší pravděpodobností zničeno spolu s pevností během maďarské invaze v roce 1447. Nový – současný Jablunkov byl později založen dále na jih a původní osada byla nazvána Starý Jablunkov a pod tímto názvem je uveden ve spisech z let 1523 a 1533. Vzpomínka na tato fakta přetrvávala dodnes u místní populace v místních názvech (m.j. Zómczysko, Stodolisko, Obora a Palenisko).

Název Hrádek (Gródek) se objevil až v prvním těšinském urbáři z roku 1577. V té době měla obec 13 osadníků, kteří vlastnili půdu a zabývali se zemědělstvím i chovem skotu. Časem byla část půdy obce začleněna do Bystřice a Hluchové a Hrádek byl zařazen do řady menších vesnic Těšinska.

Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 byl počet domů 119 a obyvatel 886, z toho 870 bylo trvale registrovaných, 854 (96,4 %) bylo polsky, 6 (0,6 %) česky a 5 (0,6 %) německy mluvících. Rozdělení podle náboženství bylo následující: 663 (74,8 %) protestantů, 221 (24,9 %) katolíků, 2 (0,2 %) vyznávačů judaismu. V důsledku československo-polského konfliktu o Těšínské Slezsko se vesnice po rozdělení regionu v roce 1920 stala součástí Československa.

V roce 1937 emigroval do Hrádku Wincenty Witos – vůdce lidové strany a třikrát předseda vlády Polské republiky. Witos, trpící žaludečními chorobami, se usadil v dřevěném domě „pod Dziołemu“ (poblíž současné turistické stezky na Filipku), kde odpočíval a podstoupil bylinnou léčbu bylináře  Karola Kalety. 4. října 2003, poblíž místa, kde stál výše uvedený dům, byl  za přítomnosti polské delegace odhalen obelisk s příslušnou pamětní deskou.